V průběhu českých a těžko pochopitelných podzimních politických debat o tom, zda útratu o 135 mld. Kč větší, než kolik jsou rozpočtové příjmy, lze označit za šetření nutné či šetření příliš drakonické, jsem zavítal na týden do Jižní Koreje rozvíjet univerzitní spolupráci. Namísto domácího Kocourkova se mi před očima zjevil obraz dokumentující často zaznívající, byť pro mnohé patrně velmi esoterické varování o tom, že trhy budoucnosti neleží v Evropě, nýbrž v Asii.
Prosperita během jedné generace
Přestože se u nás stále kupodivu vedou debaty o tom, zda naše ekonomická výkonnost dosáhla úrovně z konce komunismu po roce 2000 či daleko dříve, faktem zůstává, že od roku 1995 se české HDP na hlavu přibližně zdvojnásobilo. Pro takovéto zvýšení životní úrovně máme měřítko, zažili jsme ho, a umíme si tedy představit, co takovýto přírůstek blahobytu znamená. Pro vývoj v Jižní Koreji však měřítko ztrácíme. Po korejské válce patřila Korea k nejzpustošenějším a nejchudším zemím světa; k zachycení převládající bídy se uvádí údaj 100 USD příjmu na obyvatele a rok. Následovala série pokusů o zavedení růst generující hospodářské politiky, období politické nestability, nicméně např. v roce 1972 již Jižní Korea hospodářsky předstihla Turecko, ovšem stále ještě zaostávala třeba za Rumunskem či o řádově 1000 dolarů (třetinu hospodářského výkonu) za Mexikem. Nevybavena nerostným bohatstvím, Korea se vydala na cestu globalizace a soustředila se na vývoz do celého světa a budování konkurenceschopného hospodářství. Dnes je hodnota její finální produkce za rok v paritě kupní síly někde okolo 30.000 dolarů, což je zhruba úroveň Itálie. Mexiko dosahuje dnes zhruba 13.000 dolarů, Rumunsko 11500 dolarů. Nejprůmyslovější oblast Koreje, oblast Ulsan, domov firmy Hyundai nejen s automobilovými závody, ale též ostatními divizemi produkujícími lodě, tankery, ponorky atd. dosahuje úrovně více než dvojnásobné – což je téměř 1.5 násobek průměrné hospodářské úrovně USA! Nejde zde o nějak subtilní diskusi, a proto můžeme ponechat stranou otázky ohledně obtíží při sestavování HDP a jeho vazbě na životní úroveň. Před očima zde máme skok z chudoby do prosperity a moderní civilizace. Živý kontakt s jeho přímými účastníky je velkým zážitkem, neboť abstraktní čísla národního účetnictví se mění v příběhy reálných lidí. A každá rodina může představit a ukázat svou verzi přeměny chudoby ve všudypřítomnou prosperitu.
Globalizace live
Dynamika rozvoje Jižní Koreje je na první pohled viditelná. Korea s přehledem patří mezi 20 nejrozvinutějších ekonomik světa a je sedmým největším světovým exportérem. Její výdaje na vědu jsou větší než v USA či Německu a pouze Japonsko dosahuje většího podílu těchto výdajů na HDP. Výsledkem je největší počet patentů na jednotku produktu. Korea dává neustále najevo, že se otevírá, hledí do budoucna, inovuje, propojuje se se světem. Dopravní značky děkující cizincům anglicky za návštěvu, nově budovaná technická muzea plná dětí školního věku – budoucích technologických inovátorů, nově budované univerzitní kampusy, elitní vysoké školy nabízející výuku kompletně v angličtině a na oplátku požadující po studentech (na vstupu i na výstupu) srovnatelné znalosti se studenty nejlepších amerických univerzit, to jsou větší či drobné věci, jež svědčí o jednom – Korea se stala globalizovanou zemí a je globálním lídrem v řadě oborů. Změnu a rychlost doby je možné cítit ve vzduchu mnohem více než když člověk vystoupí z letadla v Praze Ruzyni.
HDP v kupní síle na obyvatele (v USD)
Zdroj: CIA World Factbook
Dynamika soukromého podnikání
Jakkoli se stále vedou diskuse o tom, jakou roli hrála vláda při zrodu korejského „zázraku“ , Jižní Korea není v žádném případě zemí s velkou vládou. V době, kdy se v Československu rozpadl socialismus, korejská vláda přerozdělovala jen 20 procent HDP, dnes je to přibližně 30 procent. Česká vláda si naproti tomu po tolik propagované – a oponenty i po 20 letech dráždící – tzv. „šokové terapii“ uzurpuje přes 40 procent ekonomického koláče. V Čechách prosí Akademie věd i státní vysoké školy o větší státní dotace na vědu a výzkum, v Koreji se do výzkumu a inovací masivně zapojují podniky a celkový podíl soukromých investic do R&D dosahuje 80 %.
Je vždy obtížné porovnávat země s různou kulturou, historií, geografickou polohou či velikostí trhu. Jižní Korea ale není Čína a s Českou republikou částečně srovnávat lze. Oproti naší usedlosti v zátiší bytnějícího celoevropského zaopatřovacího modelu je Korea upřena viditelně na úspěch na globálních trzích. Nikdo nedokáže předvídat budoucnost, nicméně navzdory nejistotě příštích let se korejská dynamika zdá být mnohem lepším předpokladem pro životaschopnost ekonomiky a budoucí spokojený život obyvatelstva.
Redakčně upravená verze tohoto textu vyšla v časopise Euro 46/2010