Liberalismus a jiné termíny od něj odvozené se staly velmi populárními po pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Kdekdo se snaží vložit základ tohoto slova do názvu „své“ politické strany, politického či názorového hnutí, zájmové skupiny či klubu jen proto, aby se odlišil od všeho totalitárního. V mnoha případech se nejedná o nic jiného než o přemalování totalitární podstaty klišé „liberálních“ sloganů k prosazování vlastních cílů. Tento „boom“ používání pojmu liberalismus vede k jeho významovému znejasňování, až mnohdy následně může dojít k jeho zneužívání a následné diskreditaci. Lidé, jejichž jména se s tímto pojmem spojují jsou natolik rozdílní – Ježek, Klaus, Dienstbier, Hirš, Kňažko, Clinton, Haider, Žirinovskij – že člověk, který nemá hlubší filosofické či ekonomické vědomosti musí být nutně dezorientován.
Liberalismus v kostce je reprezentativní soubor textů významných liberálních myslitelů, je publikací, která pomůže čtenáři zodpovědět otázku: „Co se skrývá za pojmem liberalismus?“
Tato publikace o liberalismu ukazuje, z jakých pramenů liberalismus čerpá, jak se rozvíjel a k čemu směřuje – otevřené občanské společnosti založené na ideálu svobody jednotlivce a na principech právního státu a svobodného tržního hospodářství. Texty vybrané do tohoto svazku pokrývají velký časový úsek, a to od spisů Johna Locka ze století sedmnáctého přes rozkvět liberalismu ve století devatenáctém(reprezentovaný Fredericem Bastiatem) až k současným autorům, jako jsou Popper, Gray nebo Nozick. Je zde např. pojednání Johna Stuarta Milla o výchově, Davida Huma o spravedlnosti, Wilhelma Humboldta o účelu člověka, Johna Prince-Smitha o svobodném obchodě, F.A. Hayeka o sociální spravedlnosti a další. Můžeme tedy říci s F. A. Hayekem, že “vůdčí zásada, že politika svobody je pro jednotlivce jedinou opravdovou politikou pokroku, je dnes stejně pravdivá jako byla v 19.století“.
V publikaci je prezentována řada základních filosofických postojů, jež mají přispět ke zdůvodnění liberální ideje svobody. Přestože neexistuje a ani nemůže existovat stoprocentní shoda mezi jednotlivými autory, všichni slouží liberální myšlence svobody a bojují proti každé otevřené formě totalitarismu stejně jako proti plíživému nebezpečí omezování svobody i dobře míněným státním intervencionismem. Jak praví F.A. Hayek “je nutné si uvědomit, že zdrojem mnoha nejškodlivějších vlivů na tomto světě nejsou často zlí lidé, nýbrž šlechetní idealisté, a že zejména základy totalitního barbarismu byly položeny ctihodnými učenci blahovolného myšlení, kteří si nikdy neuvědomili, jaké potomstvo to zplodili.“
Liberalismus v kostce mnoha lidem nastaví zrcadlo, které jim pomůže identifikovat vlastní názory. Po přečtení někteří poznají, že vůbec nejsou liberály, jak se mylně domnívali, jiní s překvapením zjistí, že mají k liberalismu velmi blízko.
Liberalismus v kostce sestavil Detmar Doering, přeložil František Schwarz a vydal Liberální institut ve spolupráci s Nadací Friedricha Naumanna.
Redakčně upravená verze tohoto textu vyšla v Lidových novinách v roce 1995