Uznání neurodiversity jako cesta k předcházení krizím
Mezioborové zkoumání světa je dnes běžnou věcí, avšak koncert, jejž ve svých dílech předvádí Tyler Cowen, přivádí tento přístup na novou úroveň. Cowen je člověkem renesančních kvalit; profesor ekonomie na virginské Univerzitě George Masona, sběratel japonského výtvarného umění, znalec hudby, klasické i moderní literatury, autor průvodce po prvotřídních restauracích v USA i Evropě, jeden z nejvlivnějších ekonomických bloggerů. Tentokráte nás zavádí na pomezí ekonomie a psychologie, kde spatřuje klíč k vysvětlení složitých hospodářských jevů. K lepšímu porozumění lidské schopnosti vnímat a třídit poznatky o světě nás dovádí prostřednictvím analýzy silných a slabých stránek lidí, o nichž obecně hovoříme jako o autistech. Snaha docenit inteligenci v nezvyklých formách a nahlížení na svět skrze kognitivní schopnosti autistického spektra Cowenovi dovoluje v knize analyzovat moderní kulturu, technologie, politiku, manželství, buddhismus, ale i otázky podstaty krásy či vědecké metody ve společenských vědách.
Kreativita jedince jako hnací síla rozvoje
Ekonomická věda přešla za poslední půlstoletí od analýzy lidského maximalizujícího chování za daných omezení, „člověka ekonomického“ (homo economicus), ke studiu člověka rozvíjejícího se prostřednictvím hry (homo ludens). Dnes, tvrdí Cowen, se dostáváme do nového stádia, kdy si člověk tvoří svou ekonomiku ve své hlavě tím, jak si sám třídí informace o okolním světě, žijeme ve věku homo ordo. Moderní globalizovaná ekonomika s sebou přináší dramatický pokles nákladů, a my tak můžeme spotřebovávat její menší kousky, častěji a v podobě, jakou si sami zvolíme. Nastavujeme si vůči okolí filtry, a tím světu dáváme vlastní řád. Náš svět se tak stává individualizovanějším, pestřejším a bohatším. Knihovny iTunnes namísto „předpřipravených“ dlouhohrajících alb, blogy namísto mnohasvazkových románů, YouTube namísto televizní zábavy – to jsou nejběžnější příklady, k nimž nám pomáhají moderní technologie. V klíčové kapitole Moderní kultura je jako manželství Cowen vysvětluje tuto analogii následovně. Řada odpůrců moderních forem kultury, či odpůrců globalizace obecně, odkazuje na nezapomenutelnost zážitku při návštěvě mnohahodinové opery v minulých staletích, jež jim přijde nesrovnatelná s emotivním zážitkem po shlédnutí jakékoli internetové stránky. Stejně tak, přirovnává Cowen, milostný vztah „na dálku“ nabízí nezapomenutelný zážitek. Dlouhé odloučení, mnohahodinová cesta následovaná očekávaným setkáním, vášnivá noc či dvě a bolestné loučení mají zajisté své kouzlo. Přesto však lidé vesměs upřednostňují manželství, které sice nenabízí každodenní nezapomenutelné zážitky, avšak činí náš život šťastný, pestrý a spokojený. Stejně tak s moderní kulturou. Chceme-li, můžeme s ní díky jejím nízkým nákladům, jež globalizovaný svět nabízí, žít trvalý intimní život. Známe ji proto mnohem lépe. Můžeme snadno zkoušet nové věci a připravovat si každodenně nová překvapení. Skrze vlastní filtry a řazení si podobu konzumované kultury utváříme sami, kteréžto privilegium nebylo předešlým generacím dostupné. A takovéto vlastní světy kultury jsou dnes její hybnou silou.
Individuální světy
Moderní technologie nám umožňují budovat si vlastní identity dle svých jasně definovaných zájmů. Vytváříme si brány do světa, pomocí nichž dáváme smysl okolnímu dění. Behaviorální ekonomie staví na poznatku o významu „zarámování“ či kontextu dané situace (z čehož pro mnohé mylně plyne recept pro vládu na formulování politik „ochrany“ před kognitivními nedokonalostmi, např. povinnost spoření na důchod). Díky RSS kanálům si tak např. vybíráme okruh lidí, jejichž články čteme a kterým „dovolíme“ formovat naše názory, díky diskusním skupinám či Facebooku se stýkáme s lidmi, s nimiž nás pojí obdobné zájmy či světonázor. Můžeme se tak profilovat jako nikdy předtím. Záliba ve specializaci na určitý výsek světa není to jediné, co nás přibližuje autistům. Moderní formy komunikace, jako je instant messaging či mikroblogging (např. Twitter) naší komunikaci dávají nový rozměr. Cowen poeticky hovoří o informačním „tanci“ s mnoha lidmi zároveň. Komunikace se stává zároveň přímější. A právě přímost komunikace je vedle vytváření přísného vlastního mentálního řádu typickou vlastností komunikace mezi autisty. Tento technologický posun zároveň vytváří prostor pro snadnější fungování autistů v běžné společnosti, neboť jejich kognitivní odlišnosti se stávají tržními přednostmi. Cowen uvádí řadu úspěšných podnikatelů či vědců, jejichž autistické přednosti jim umožnili vyniknout. (Mezi nejslavnější osobnosti, které se samy k autismu přihlásily, patří např. nositel Nobelovy ceny za ekonomii a zakladatel experimentální ekonomie Vernon Smith).
Lepší politika i umění
Zabudujeme-li neurodiversitu (existenci autistického spektra) do svého uvažování o společnosti, lépe doceníme pestrost našeho světa. Nebudeme uvažovat v kontextu „normální“ a „nenormální“, ale lépe využijeme lidských odlišností k vzájemnému prospěchu a společenskému rozvoji. Cowen např. ukazuje, že většina autistů má nadprůměrnou schopnost desagregace hudby na jednotlivé tóny (mají velmi vytříbenou hudební „chuť“), mnozí ostatní jsou oproti nim „handicapovaní“. Na druhém konci tohoto spektra jsou lidé zcela amuzikální, jež schopnost ocenit hudbu nemají vůbec – mezi nejslavnějšími „handicapovanými“ najdeme např. Sigmunda Freuda nebo nositele Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana. Slabá stránka v jednom, silná stránka jinde; schopnost účinně třídit a rozumět na jednom místě, „chaos“ jinde – to platí pro každého z nás. A ve společnosti sestávající z lidí-individualit s nepřebernou kombinací takovýchto silných a slabých stránek je nutné, aby se lidé věnovali tomu, v čem jsou silní. Pro tento účel nemáme lepší model než využít svobodných trhů, jež fungují v rámci jasných obecných pravidel. Trhy, na rozdíl od byrokratických a politických rozhodnutí, nejsou ve vleku většin. Neglajchšaltují, nýbrž pestrost využívají. Cowen upozorňuje, že autisté (kteří často dopláceli na svou odlišnost a trpěli v důsledku politických rozhodnutí „normálních“ většin) jsou méně náchylní svodům skupinového myšlení, přemrštěného patriotismu a politických persekucí. Jejich mentální predispozice z nich povětšinou činí zastánce řádu abstraktních pravidel v hayekovském smyslu a „politiky bez růžových brýlí“ – v tom se od nich má zbytek populace většinou co učit!
Ekonomie jako neurověda, vysvětlení jako příběh
Tyler Cowen vysvětluje, že uznání neurodiversity nám nejen přispívá k lepšímu porozumění fungování společnosti a že v moderním světě či vzdělávacích systémech je rozvíjení autistických silných stránek klíčové pro úspěch, ale dokonce by mělo vést k přeformulování ekonomie jako vědecké disciplíny. Jeho kniha je rebelií proti tradiční ekonomii; je hledáním pevnějších mikrozákladů pro pochopení makroefektů. Volá po pochopení „vnitřního života“, spojení malých kousků „kultury“ do podoby příběhu, který umožní pochopit složité společenské systémy, např. burzovní krachy. Zajímavé je, že i cowenovská ekonomie začíná od Adama – Adama Smitha, otce klasické ekonomie. Více než na jeho Bohatství národů však upozorňuje na přínos v méně známém, avšak v mnoha ohledech hlubším díle – Teorii mravních citů. Tento přístup nejen zcela znemožní tolik populární mylné karikování Smithe a jeho konceptu neviditelné ruky trhu jako ideologického klišé vyvěrajícího z plytkého uvažování a trivializování společenské reality, ale organicky propojí ekonomii s dalšími disciplínami zabývajícími se člověkem a jeho rozhodováním ve společnosti. „Nová ekonomie“ tak lépe pochopí, jak si lidé vybírají některé prvky reality jako pro ně relevantní (vytvářejí vzácnost), aby následně přišla s příběhem zachycujícím, jak se lidé snaží tuto vzácnost překonávat. Cowenův velký přehled v hudbě, umění a literatuře navíc z jeho vlastního příběhu o rekonstrukci ekonomie dělá poznávací výlet to světů, kam nás běžní ekonomové nezavedou. Analyzujeme hudební skvosty minulosti, ale i současnou atonální hudbu, mentální profil Sherlocka Holmese i Harryho Potera, zkoumáme Dantovu Božskou komedii, ale i autistické kvality televizního Dr. House. Jak Tyler Cowen upozorňuje, i ve věku Googlu nás může obohatit klasická literatura.
Pakliže trpíte předsudky vůči ekonomům a máte je za účtaře a technokraty, těžko doporučit jiného autora než Tylera Cowena, aby vás jich zbavil.
CREATE YOUR OWN ECONOMY: THE PATH TO PROSPERITY IN A DISORDERED WORLD
AUTOR: Tyler Cowen
VYDAL: Dutton (Penguin Group), New York 2009
ROZSAH: 259 stran
Redakčně upravená verze tohoto textu vyšla v časopise Euro 42/2010