Za několik týdnů se dožívá 80 let bývalý děkan právnické fakulty Yale University a dlouholetý soudce Amerického odvolacího soudu profesor Guido Calabresi. Profesor Calabresi patří spolu s Ronaldem Coasem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii, k zakladatelům multidisciplinárního přístupu ke studiu práva a ekonomie. Přestože základy tohoto směru byly položeny již před více než půl stoletím, do České republiky tento moderní proud studia společnosti proniká jen s velkými obtížemi. O vztahu mezi ekonomií a právem se vesměs hovoří jen v souvislosti s ekonomickou transformací v 90. letech, kdy údajně ekonomové právníkům nenaslouchali a výsledkem toho bylo podcenění významu tvorby kvalitního právního rámce, čehož výsledkem byla slabá vymahatelnost práva, rozmach korupce a zbohatnutí některých podnikavců způsoby, jež nemají v civilizované Evropě co dělat. Efekty tohoto nedocenění vztahu mezi ekonomií a právem tak patrně sklízíme doposud.
Je dnes situace lepší? Proměnil se za dvacet let způsob, jakým je na českých fakultách vyučována vazba mezi právem a ekonomií? Promítly se v Čechách do výuky průlomové poznatky profesora Calabresiho, jež se jinde po Evropě a v USA staly nutnou součástí vzdělání každého právníka i ekonoma? Jednoduchá odpověď je „nikoli“. Student může při (více než) troše štěstí narazit – a to spíše na ekonomických než na právnických fakultách – na kurz věnující se tomuto tématu, ale to je vše. Získat systematické mezioborové vzdělání nelze.
Dle mého názoru je důvodem nikoli nedostatek pokusů o nabídnutí takovéto inovace českým studentům ze strany těch, kteří studovali ekonomii a právo v zahraničí a chtějí nový obor přinést na domácí půdu, ale setrvačnost starého pohledu na tyto discipliny, který „míchání“ oborů není nakloněn. Při pokusech o akreditaci vždy specialistům znalých pouze klasických oborů „něco“ chybí či „něco“ přebývá. Právníkům, již musí udělením akreditace umožnit vznik nového oboru, se zdá, že studium ekonomie pouze odvádí studenty od studia klasických právních disciplin, a proto se zdráhají takovýto „nový“ obor podpořit. Specialisté ekonomové, kteří musí učinit totéž, mají obdobný pocit, pouze jaksi „obráceně“ – nač prý bude ekonomovi tolik práva, když je spousta potřebných disciplin v rámci čisté ekonomie, jež je třeba zvládnout a na které v „kombinovaném“ oboru nezbylo místo?!
Jaký je výsledek? Nové obory, které by mohly zvýšit pestrost nabízených vysokoškolských programů, nevznikají a český student nemá možnost získat znalosti, jež jsou studentům v zahraničí nejen dostupné, ale jsou navíc považovány za nezbytně nutné. Navíc, když právníci a ekonomové spolu stále nemluví a to ani na akademické úrovni, má to nutně dopady i při provádění hospodářské politiky či návrzích případných reformních kroků. Jedinou dobrou zprávou tak je, že profesor Calabresi přijíždí oslavit své jubileum do Prahy a mezi gratulanty, kteří na konferenci věnované odkazu jeho díla vystoupí, bude celá řada světově proslulých profesorů, již se spojení práva a ekonomie nebojí, právě naopak!
Redakčně upravená verze tohoto textu vyšla v Lidových novinách v roce 2012