Kolem roku 1860 mohli Pražané v některé z kaváren v okolí Univerzity občas narazit na přibližně dvacetiletého, energického, německy mluvícího studenta. Tehdy nikdo z nich nemohl tušit, že tento mladík, který často přitahoval pozornost žen, má před sebou důležité poslání: revolucionizovat ekonomickou vědu. K naplnění onoho poslání došlo o jedenáct let později, kdy se na pultech knihkupectví objevila kniha Základy ekonomie. Jejím autorem byl – v té době již doktor práv – Carl Menger. Mengerova kniha se nejenom stala jedním z milníků dějin ekonomického myšlení, nýbrž dala vzniknout také celé jedné myšlenkové tradici – rakouské škole.
Ačkoliv čeští čtenáři doposud nemají (a zřejmě již nikdy nebudou mít) možnost seznámit se ve svém rodném jazyce přímo s Mengerovou knihou, jsou jim k dispozici četná díla jeho následovníků, kteří v průběhu tohoto a minulého století ekonomii jím založené rakouské školy rozvíjeli a dále rozvíjejí: tak například byla přeložena či přímo v češtině napsána díla týkající se základních principů rakouské ekonomie,[1] peněz,[2] hospodářských cyklů,[3] regulace,[4]fungování státu,[5] ekonomie a práva[6]či třeba řádu svobodné společnosti[7] a metodologie ekonomie.[8] * Nyní poprvé se však čtenáři mohou do- zvědět něco o rakouské škole jako takové.
A dovídají se to z pera člověka vpravdě povolaného: Jesús Huerta de Soto, autor knihy Rakouská škola, kterou právě máte před sebou, je dnes jedním z předních reprezentantů tohoto směru. Nejen že se tento myslitel, který se může pyšnit doktoráty z práva a z ekonomie a byznysu (oběma ze slavné Univer sidad Complutense v Madridu) a titulem MBA z Harvardu, sám zasadil o rozpracování rakouské ekonomie, nýbrž také věnuje své úsilí šíření myšlenek této školy mezi studenty a laickou veřejnost. Na Univerzitě krále Juana Carlose v Madridu zaštiťuje profesor Huerta de Soto studijní program, který jako jediný na světě je zaměřený právě na rakouskou školu. Na popularizaci myšlenek rakouských ekonomů je zaměřena i ta- to jeho publikace.
Huerta de Soto ve své poutavé knize seznamuje čtenáře s osudy a myšlenkami předních ekonomů rakouské školy: zakladatele školy Mengera, o kterém se dovídáme, že začínal jako novinář, Mengerových přímých pokračovatelů Eugena von Böhm-Bawerka a jeho švagra Friedricha von Wiesera, všestranného teoretika Ludwiga von Misese, jehož přínos oceňoval třeba Milton Friedman nebo Maurice Allais, zatím jediného „rakouského“ nositele Nobelovy ceny za ekonomii F. A. Hayeka[9] a také dvou předních „amerických rakušanů“ Israela Kirznera a Murrayho N. Rothbarda, kteří se, jak au tor zmiňuje, dostali k rakouské ekonomii víceméně náhodou. Španěl Huerta de Soto také ovšem neopomíná zdůraznit, že principy ekonomie rakouské školy byly anticipovány již v šestnáctém století španělskými scholastiky náležejícími ke škole ze Salamanky, a poskytuje čtenáři úchvatnou exkurzi po dí lech těchto myslitelů.[10]
Z pochopitelných důvodů však není v centru autorova zájmu spjatost rakouských autorů s územím Čech a Moravy, která by mohla zajímat čtenáře tohoto překladu: proto zde třeba připomeňme, že Mengerovi prarodiče z matčiny strany byli českými obchodníky a sám Menger strávil část svých studií v Praze, že Böhm-Bawerk poprvé spatřil světlo světa v Brně, že Wieser přednášel po několik let v Praze, nebo že Mises několikrát navštívil ekonoma Karla Engliše a byl jeho teleologickým přístupem k ekonomii ovlivněn stejně tak jako ordinalistickou teorií užitku jiného českého ekonoma, nyní znovuobjeveného Františka Čuhela.[11] Nejslavnější „rakouské“ příjmení „Hayek“ potom nenechává nikoho na pochybách, jakého původu jsou předci jeho nositele. Rakouská ekonomie zůstává s naší zemí spojena i nadále: kurzy rakouské ekonomie jsou přednášeny na předních českých univerzitách, každoročně je v Praze pořádána mezinárodní konference Pra gue Conference on Political Economy zahrnující rakouskou sekci a myšlenky rakouské školy jsou též zřetelné i na české inter netové scéně.
Bylo by mylné domnívat se, že kniha Huerty de Sota je knihou primárně historickou: jedná se o práci pojednávající především o základních principech rakouské ekonomie. Autor na jednoduchých příkladech ukazuje, jak probíhá proces akumulace kapitálu, mechanismus přenosu informace tržním subjektům prostřednictvím cen či třeba příčinu a průběh ekonomických krizí. Zdůrazňuje, že rakouská škola nepředpokládá existenci hyper-racionálních, dokonale informovaných bytostí, nýbrž lidí z masa a kostí, kteří mají informace pouze útržkovité a občas se dopouštějí chyb. Neúnavně vyzdvihuje nenahraditelnou roli podnikatele, který svou činností přispívá ke koordinaci lidských plánů a rozvoji společnosti. Profesor Huerta de Soto se ve své knize nevyhýbá ani obtížným otázkám: předkládá čtenáři rakouské názory ohledně tvorby predikcí v ekonomii a vypořádává se i s kritikou, která je vůči rakouskému přístupu k ekonomii někdy vznášena.
Huerta de Soto končí svoji knihu konstatováním, že realistický přístup k ekonomii započatý Mengerem vždy zůstane důležitou zbraní proti pomýleným doktrínám, které mezi laiky i odborníky lehko získávají popularitu. Podle jedné historky o vzniku rakouské školy Mengera motivovala k napsání jeho Základů ekonomie právě neschopnost tehdy dominantní ekonomické nauky adekvátně vysvětlit tvorbu cen na trhu. I dnes si mnoho lidí klade otázky, na které jim ekonomie, kterou znají, nedává odpovědi. Třeba jim právě tato kniha pomůže odpovědi nalézt. A třeba některé z nich přiměje, aby formulovali odpovědi vlastní a stejně jako Menger před 140 lety je sdíleli s ostatními.
Předmluvu ke knize Rakouská škola napsal Marek Hudík a Josef Šíma.
[1] Böhm-Bawerk E. von (1991), Základy teorie hospodářské hodnoty statků, Praha: Academia; Hazlitt, H. (2008), Ekonomie v jedné lekci, Praha: Alfa Publishing, Liberální institut; Kirzner, I. (1998) Jak fungují trhy, Praha: Megaprint, Liberální institut, Centrum liberálních studií; Mises, L. von (2006), Lidské jednání: pojednání o ekonomii, Praha: Liberální institut; Rothbard, M. N. (2005), Zásady ekonomie: od lidského jednání k harmonii trhů, Praha: Liberální institut; Šíma, J. (2000), Trh v čase a prostoru, Praha: Liberální institut; Boettke, P. (2011), Robustní politická ekonomie pro 21. století, Praha: Wolters Kluwer.
[2] Hayek. F. A. (1999), Soukromé peníze: Potřebujeme centrální banku? Praha: Liberální institut 1999; Rothbard, M. N. (2001), Peníze v rukou státu, Praha: Liberální institut.
[3] Soto, J. H. de (2007), Peníze, bankovnictví a hospodářské krize, Praha: Liberální institut. Woods, T. E. (2010), Krach, Praha: Dokořán; Schiff, P. D., Schiff, A. J. (2010), Ekonomické bajky pro studované i laiky: jak ekonomika roste a proč krachuje, Praha. Dokořán.
[4] Armentano, D. T. (2000), Proč odstranit antimonopolní zákonodárství, Praha: Liberální institut; Rothbard, M. N. (2001), Ekonomie státních zásahů, Praha: Liberální institut
[5] Mises, L. von (2002), Byrokracie, Praha: Liberální institut; Hoppe, H.-H. (2009), Demokracie, anarchie a omyly ekonomie. Praha: Alfa.
[6] Rothbard, M. N. (2009), Etika svobody. Praha: Liberální institut; Šíma, J. (ed.) (1999) Právo a obrana jako zboží na trhu, Praha: Liberální institut; Šíma, J. (2004), Ekonomie a právo; Praha: Oeconomica.
[7] Hayek, F. A. (1993), Osudná domýšlivost: omyly socialismu, Praha: SLON; Hayek, F. A. (2011), Právo, zákonodárství a svoboda: nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie, Praha: Prostor; Hayek, F. A. (2004), Cesta do otroctví, Brno: Barrister & Principal. Mises, L. von (1998) Liberalismus, Praha: Liberální institut; kniha Ježek, T. (ed.) (2001), Zásady liberálního řádu, Praha: Academia.
[8] Hayek, F. A. (1995), Kontrarevoluce vědy, Praha: Liberální institut; Pavlík, J. (2004) F. A. Hayek a teorie spontánního řádu, Praha: Professional Publishing.
[9] Blíže o Hayekově životě se může čtenář dozvědět v knize Hayek, F. A. (2002), Autobiografické rozhovory, Stephen Kresge a Leif Wenar (eds.), Brno: Barrister & Principal.
[10] O škole ze Salamanky vyšla v češtině kniha Chafuen, A. A. (2011), Víra a svoboda, Praha: Wolters Kluwer.
[11] Více o tomto českém ekonomovi viz Hudík, M. (2007), František Čuhel (1862 až 1914). New Perspectives on Political Economy, roč. 3, č. 1.